Rekonstrukce rodinného domu, Brno – Černá pole

2016 / realizace / Studio Archanti – Martin Daněk a Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D. / zahrada: Ing. Klára Stachová / foto: Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D. / stavba byla zařazena do publikace Česká architektura 2015-2016

Předmětem rekonstrukce byla polovina dvojdomku, který vznikl podle typového projektu jako nízkorozpočtové bydlení v počátku 20. století. Stejný typ zástavby byl aplikován na širší území vymezené dvěma rovnoběžnými ulicemi. Dvojdomky mají hlavní průčelí s předzahrádkou orientované na severovýchod a zahrada se pak otevírá na stranu opačnou. V zahradách byly historicky situovány drobné objekty chlívků, které však v řadě případů zmizely nebo byly nahrazeny novější stavbou. V případě řešené parcely však zůstal přístavek zachován a je využíván jako sklad. Zadání bylo investorem formulováno jako rekonstrukce, dostavba a propojení domu s přilehlou zahradou. Přáním investora bylo přizpůsobit současnou dispozici aktuálním potřebám rodiny. Mezi priority zadání patřilo:

1) Vytvoření odpovídajícího vstupu do budovy (zádveří, šatna).

2) Propojení hlavních prostor společenské zóny – kuchyně a obývacího pokoje. Vyřešení polohy pracovny.

3) Vytvoření zimní zahrady pro pěstování sukulentů.

4) Rozšíření podkroví, vyřešení polohy dětského pokoje.

1) Stávající zádveří, vzhledem ke svému stavebně technickému stavu, bylo odstraněno a nahrazeno novým objektem ve stejné šířce. Tento objem je protažen až k jižnímu líci budovy a umožňuje tak provozní propojení domu jak s ulicí, tak se zahradou. Objekt obsahuje řadu úložných prostorů a je možné jej pomocí posuvných dveří oddělit na „čistou“ a „provozní“ část. V západní fasádě přístavby je umístěn vertikální okenní otvor, uzavírající osu chodby, která na zádveří navazuje.

2) Otvor mezi kuchyní a obývákem byl rozšířen. V návaznosti na obývací pokoj je umístěna pracovna (původně využívaná jako dětský pokoj). Pracovnu je možno využívat i jako pokoj pro hosty. Díky posuvným dveřím je možné měnit míru propojení všech tří prostorů.

3) Jako další součást společenské zóny byla zbudována zimní zahrada přiléhající k jižnímu líci budovy. V chladném období jsou zde uskladněny sukulenty a zimní zahrada funguje jako teplotní nárazník s ní sousedící kuchyně a jídelny. V létě se prosklená stěna zimní zahrady odsouvá a prostor se stává de facto exteriérem. Pevná střecha zimní zahrady však zůstává a plní tak funkci slunolamu.

4) Klidová zóna (ložnice, dětský pokoj a koupelna) je situována v podkroví. Původní poloha ložnice zůstala zachována, pouze strop bylo nutné nahradit novým. Dětský pokoj je zbudován zcela nově, s oddechovou plochou ve zvýšené úrovni. Z dětského pokoje je přístup na terrasu na střeše nového objemu vstupu. V části jižní strany podkroví vznikla nová koupelna s vikýřem. Koupelna v přízemí zůstává zachována jako pohotovostní – s přidanou funkcí praní a sušení prádla.

Co se týče vnějšího výrazu stavby, je koncept barevného a materiálového řešení jednoduchý. Původní objem si ponechává kvalitu originálních povrchů. Neutrální břízolitová omítka byla nahrazena šedou omítkou, charakter střešní krytiny i soklu se nemění. Novým objemům (dostavba vstupu, terasy, zimní zahrady a vikýře) byla přiřazena jednotná barevnost – bílá. Vzhledem k tomu, že původně byla uliční průčelí opatřena štukovou výzdobou, je tento fakt připomenut výtvarnou zkratkou. Geometrie původní výzdoby byla vyryta do svrchní vrstvy nové omítky a zvýrazněna bílou barvou.

archiweb