KONTEXT
Rovinatý pozemek obdélníkového tvaru tvoří roh rozvojového rezidenčního území v jihozápadní části obce. Pozemek má rozměry zhruba 90×40 m a jeho podélná osa kopíruje směr východ – západ. Vjezd na pozemek a zároveň přípojky technické infrastruktury jsou v severovýchodním rohu pozemku, kde nová ulice končí. Krajinný kontext úspěšně naplňuje obecnou představu o Hané, s dalekými horizonty polí z jižní a západní strany.
KONCEPT
Zvažovali jsme koncept rozlehlé vily, která by v jednotlivých křídlech nabízela různou náplň. Mezi slabiny tohoto přístupu patří například to, že taková stavba tvoří na pozemku bariéru a zároveň negeneruje kvalitní venkovní prostory. Celá myšlenka je tedy obrácena jiným směrem. Pracujeme s analogií původní hospodářské jednotky v krajině, tedy statku, který byl organizován kolem centrálního prostoru, řekněme dvora nebo náměstí. Jednotlivé funkce byly umístěny v několika staveních odlišného standardu a provedení. Na horním konci hierarchie obvykle stálo obytné stavení hospodáře, dále chlévy, stodola a další drobnější stavby. Myšlenku dvora rozvíjíme minimálně dvěma směry. Zaprvé kompozice hmot je dynamická, jelikož stodola svírá dvůr do trojúhelníka. A za druhé, v rozích mezi hmotami vznikají vědomě průhledy, kudy krajina vstupuje do dvora. Vytváříme tedy více vrstev prostoru, od toho co je uvnitř až k tomu co je venku. Tím, jak se hmoty nedotýkají, vzniká napětí a zároveň pocit soukromí ve dvoře. U jednotlivých objektů souboru se snažíme najít vlastní výraz při respektování principů celku, jako třeba měřítka nebo proporce.
RODINNÝ DŮM
Obytné stavení kopíruje severní hranici pozemku a tvoří jej dlouhá hmota se sedlovou střechou. Přízemní stavba s obytným podkrovím je zahalena do světlých tónů jemné omítky, která je ve větších plochách rytmizována plastickou kanelurou. Skládaná střešní krytina ve světle šedém provedení je prolomena v polovině jižní střešní roviny terasou, která prosvětluje větší část podkroví. V severní střešní rovině je větší vikýř. Ve střední části přízemí hmota ustupuje, aby nasála jižní světlo a přírodní jezírko do interiéru centrální obytné místnosti s kuchyní.
STODOLA
Druhou největší stavbou je stodola, která umožňuje pořádání širokého spektra společenských akcí. Stavba obsahuje jeden centrální prostor otevřený až do krovu sedlové střechy a menší vestavbu u východního štítu. Stavba si propůjčuje původní formy, v místě obvyklé, jako například fasádu z režných cihel, keramickou režnou střešní krytinu a masivní tesařské konstrukce krovu a kryté terasy. Stodola je příčně prolomena velkým oknem, které vytváří průhled ze dvora, přes komponovanou zahradu až do okolní krajiny Hané. Velké, zapuštěné okno je pevně sevřeno mezi oba zděné štíty. Stavba má být barevně pokud možno homogenní, aby vytvářela protiváhu většímu obytnému stavení, které stojí na světlém barevném schématu. Mezi západní štít stodoly a terasu obytného stavení je vloženo velké jezírko – koupací biotop, který lemují výsadby a dřevěné lávky.
HOSPODÁŘSKÉ STAVBY
Z východní strany uzavírá dvůr dlouhá nízká stavba s plochou vegetační střechou. Stavba obsahuje technické a hospodářské zázemí statku. Stavba svou hmotou a provedením více evokuje soudobou estetiku stavění a nesnaží se kopírovat dům ani stodolu. Na fasádě se uplatňuje hrubá omítka v zemitě šedohnědém odstínu, beton a lokálně i přírodní kámen. Stavba má vyjadřovat svou technickou náplň a působit civilně.
Další hospodářskou stavbou je volně stojící skleník, který navazuje na osu obytného stavení. Mezi dům a skleník je vložený malý dvorek se záhony. Drobná stavba je sevřena mezi dvě štítové stěny z betonu a přisazena k severní průběžné zdi. Jižní fasáda a střecha jsou zcela prosklené a otvírají se do zahrady.
Poslední drobnou stavbou je včelín, který je umístěný do jihozápadního rohu pozemku, dále od ostatních staveb. Jedná se o přízemní dřevostavbu s plochou vegetační střechou s výrazným přesahem.
