Malé náměstí v Železném Brodě

2012 / soutěž / Studio Archanti – Martin Daněk a Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D. / zahradní a sadové úpravy: Ing. Klára Stachová / postup do 2. kola soutěže

URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ

Urbanistický koncept návrhu vychází důsledně z kontextu řešeného prostoru a sleduje tři priority:

Pevnost – Domníváme se, že jediným skutečně zásadním problémem místa je chybějící část jeho jinak pevné struktury. Zpevňování kontur a nároží volíme jako primární prostředek pro definování prostoru Malého náměstí a vytvoření nové ulice k Jizeře. Činíme tak výstavbou několika domů, zpravidla v historicky doložené stopě původních stavení.

Prostupnost – Kromě specifického měřítka a organizace je pro strukturu Trávníků typická značná průchodnost mezi domy, jakási sekundární pěší síť. Tento aspekt, častější spíše u některých typů vesnic, považujeme za jednoznačnou kvalitu místa a chceme jej držet i v nově vytvářených prostorech.

„Volná těsnost“ – Termín, který nejlépe odpovídá průsečíku požadavků pevnosti a prostupnosti. Zhuštěná zástavba, úzké průhledy, zkratky mezi domy. Volná těsnost je to, co činí z Trávníků tak specifické prostředí na pomezí města a vesnice.

Tento koncept je naplňován navrženou výstavbou devíti domů. Nedůležitější z nich jsou dva domy pod svahem kostela, v místech, kde až do sedmdesátých let dvacátého století hmotově podobné budovy existovaly. Jejich obnovení navrací prostoru od náměstí k řece charakter ulice a zároveň zpevňuje obraz náměstí pod schodištěm ke kostelu. Dalších šest domů kompletuje dva „bloky“ kolem Žernovníku a mezi nimi vzniká intimní prostor dvou dvorků spojených lávkou. Poslední z navržených objemů vytyčuje nároží ulic Železné a Křížové a rámuje nově vytvořené prostranství s rastrem stromů.

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Všechny novostavby jsou závazně definované ve svém půdoryse, výšce a hmotě. Jejich formální ztvárnění by v ideálním případě mělo nést individuální rysy, aby podpořilo obraz rostlého města. Jejich návrh je tedy možné vnímat jako parcelaci s regulativy a toto pojetí je pak v grafické části podpořeno ztvárněním fasád, otevřeně používajícím některá klišé současné architektury. Za výraznou kvalitu Malého náměstí a přilehlých prostorů považujeme živý parter. Na malé ploše nacházíme řadu obchodů, dílen, kavárnu, nemluvě o často otevřených dveřích do samotných domů. I tuto charakteristiku chceme návrhem posílit, proto nové stavby uvažujeme především jako tradiční městské domy s komerčním parterem a bydlením v patrech. Důsledně to platí zejména o čtyřech domech tvořících novou ulici k řece. Dům na rohu Křížové a Železné je pak přímo chápán jako budoucí hospoda, je však možné uvažovat i o malém společenském sále, komunitním centru či miniškolce. Šest domů tvořících „benátský“ blok kolem potoka má pak především rezidenční charakter a je na zvážení, jakou formou by se mělo město na jeho vytvoření podílet nebo jej iniciovat. Zde předpokládáme kooperaci veřejného sektoru se soukromým, nezbytná bude etapizace. Za ideální bychom považovali vznik infocentra památkové zóny Trávníky v objektu bývalých masných krámů.